Header Image - Societas Amicuum Liberec (SAL), z.s.

j.vancatova

Klajpeda a litevské pobřeží Baltu

Share Button

 

20. dubna 2017 se uskutečnila ve velkém sále liberecké knihovny přednáška o zajímavém a zatím turisty nepříliš objeveném koutu Evropy – o litevské Klajpedě a litevském baltském pobřeží.

S Litvou, ač to není na první pohled zřejmé, nás pojí společná historie za vlády Jagelonců, kdy jsme byli součástí jednoho státního celku. Nicméně dnešní Klajpeda (dříve Mémel) a celé litevské pobřeží bylo až do 20. let 20. století součástí Německa – Východního Pruska. Až po 1. světové válce bylo území připojeno k nově vzniklému litevskému státu; samotná Klajpeda byla k Litvě připojena až po krvavých bojích s litevským vojskem v roce 1922.

Původními obyvateli pobřeží byli Kůrové, obávaný skandinávský dobyvatelský národ, jehož se okolní sousedé obávali více než Wikingů. Jeho jméno nese i Kuršská kosa – ojedinělá přírodní památka – téměř 100 kilometrů dlouhý poloostrov, který je součástí  přírodního světového dědictví UNESCO; to, co nabízí rozhodně nejsou jen nekonečné písečné pláže Baltu. Víte o tom, že se zde nachází nejvyšší písečné duny v Evropě – Sahara severu? Anebo, že je zde největší naleziště jantaru, unikátní sbírky soch a řezbářských výrobků, umělecká kolonie, ve které žil i Thomas Mann, anebo také unikátní baltské delfinárium a mořské muzeum, které jako jediné v Evropě poskytuje léčebnou delfinoterapii pro postižené a autistické děti? Neméně zajímavostí nabízí i samotná Klajpeda nebo nedaleké lázeňské a přímořské letovisko Palanga. Nejen přednáška, ale také výstava, která probíhala ve výstavních prostorách knihovny téměř celý duben přiblížila libereckým návštěvníkům tuto zajímavou evropskou destinaci.

Spolek SAL by rád na základě dosavadního zájmu a ohlasu svých příznivců uspořádal v roce 2018 poznávací exkurzi do tohoto kouzelného koutu Evropy. Bližší informace budou zveřejněny počátkem roku 2018.

 

Share Button

Diskuse k článku

Vánoční Lužice (Herrnhut, Budyšín), 9. prosinec 2016

Share Button

 

 

První z exkurzí, kterou jsme zahájili 9. prosince 2016 poznávání našich sousedů, byla nám tolik blízká Horní Lužice; vydali jsme se vlastně spíše více, než méně, v podstatě domů. Důvodem pro její přípravu byl vřelý zájem o podzimní výstavu lužickosrbských krojů a přednášky o Lužických Srbech a stopách Slovanů v Lužici, které se uskutečnily v KVK v Liberci, na nichž jsme se organizačně spolupodíleli.

Několik staletí jsme byli součástí jednoho království. Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV. utvářeli naši společnou společnou historii. A právě centrum Horní Lužice – Budyšín a jeho Svatováclavský vánoční trh byl naším cílem. Ještě než jsme se však vydali proti běhu času romantickými uličkami perly nad Sprévou proslavené 17 věžemi a více než tisíciletými dějinami, zavítali jsme do městečka Herrnhut. A opět jsme se cítili jako doma. Vždyť zakladateli byli moravští pokračovatelé Jednoty bratrské, protestanští exulanti, kterým zde počátkem  18. století hrabě Zinzendorf nabídl svůj pozemek pro založení jejich nového sídla, a tak vznikl Ochranov (německy Herrnhut), dodnes celosvětové centrum Jednoty bratrské. A protože Vánoce již klepaly na dveře, samozřejmě, že naše první kroky vedly do manufaktury, jejíž výrobky městečko proslavily doslova po celém světě – Herrnhutské hvězdy, ve světě známá jako Moravian Star.

Počátkem 19. století při hodinách matematiky a geometrie se v ochranovském internátu studenti učili konstruovat archimedovské mnohostěny. Tak vznikl i základ hvězdy, který tvoří tzv. rombokubooktaedr. Má 26 stěn, z nichž 18 jsou čtverce a 8 rovnostranné trojúhelníky. Hernhutská (ochranovská) hvězda má paprsků pouze 25, horní chybí, na jeho místě je připevněna žárovka či háček na zavěšení. Ochranovské hvězdy krášlily prostory internátu, jeho návštěvníci si je tak oblíbili, že se brzy rozšířily do celého Saska i zahraničí, a to i díky misijní a charitativní činností Moravské církve. Moravská hvězda se vyvěšuje od začátku adventu až do Tří králů i v západní Indii, Grónsku, Surinamu, Labradoru, Americe, jižní a východní Africe, Ladaku i části Skandinávie. V Lužici i Sasku v adventním čase těžko budete hledat obydlí, kde by chyběla alespoň miniaturní rozzářená hvězdička.

V manufaktuře Herrnhuter Sterne jsme si dokonce mohli vyzkoušet, jak se hvězda vyrábí, rozhodně to není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. I film (a v češtině!!) o historii původně malého hornolužického českého ostrůvku i hvězdy samotné byl velmi poutavý. Návštěva místního muzea, kde probíhala výstava betlémů a krušnohorských pyramid – tradičních  symbolů vánoc byla také vydařená a navíc v nevlídném počasí i příjemná.

Pak již následoval přejezd do hlavního města Lužických Srbů – Budyšína. Uličkami, po kterých nejen obrazně, ale doslova procházely dějiny, jsem obdivovali nejvýznamnější památky: Dóm sv. Petra, ruiny Nikolaikirche a je obklopující podmanivý hřbitůvek, kde odpočívají nejvýznamnější osobnosti Lužických Srbů (lužickosrbský „Slavín“), budyšínský hrad Ortenburg, Starou vodárnu, Muzeum hořčice i malebnou stezku pod hradbami vedoucí nad Sprévou. A samozřejmě v podvečer i patrně nejstarší vánoční trh v Evropě. Není tak velkolepý jako v drážďanský, ale má své kouzlo a svařáček i bratwurst zde chutnaly také výborně.

Byli jsme napnutí, jaký ohlas mezi našimi účastníky první exkurze bude mít. Horní Lužice stejně jako Dolní Slezsko nabízí mnoho zajímavých míst, která stojí za to vidět, a u nás, v kotlině pod Ještědem, moc známá nejsou; tím spíše vazby, které nás s nimi spojují. I přes nepříliš vlídné podzimní počasí jsme směle mohli říci, že naše očekávání byla překonána. Naše vize vyústily na podzim roku 2016 v založení spolku Societas Amicuum Liberec (SAL), z.s. , který byl následně zaregistrován počátkem roku 2017. Nová, již spolková putování, ale také přednášky, výstavy a další aktivity v regionu našich sousedů v trojzemí (ale vlastně díky Lužickým Srbům ve čtyřzemí), dnes zvaném Euroregion, mohly začít.

další foto v albu na stránce:

http://salliberec.rajce.idnes.cz/Adventni_Luzice_9._prosinec_2016/

 

Share Button

Diskuse k článku